Znáte pohádku o princezně Koloběžce? Tak nostalgicky zavzpomínejte a pak rozklikněte tuto reportáž. Dozvíte se, na čem princezny jezdí dnes.
Na Segway jsem se opravdu těšil. Přestože toto vozítko zatím není v Čechách kdovíjak povědomé, jakési náznaky o dopravním prostředku budoucnosti už se zaslechnout dají.
Takže co to ten Segway vlastně je?
Segway se dá přirovnat ke koloběžce - jedná se o plošinku se dvěma koly a řídítky, ovšem s tím rozdílem, že zatímco koloběžka má kolečka za sebou, u Segway jsou vedle sebe. Tím ovšem vzniká zapeklitý problém: jak udržet rovnováhu?


A právě v tom spočívá kouzlo Segway. O rovnováhu se totiž nestaráte vy, ale samotné vozítko. Soustava pěti gyroskopů (snímačů polohy), které jsou vzájemně propojené, určuje těžiště, které následně vyhodnocuje počítač, takže když se na Segway postavíte, sám pohybuje koly tak, aby jste se nepřeklopili.
To byly první poznatky, které jsem dopátral na internetu ještě před samotnou reportáží. Se situací jsem byl tedy základně seznámen a mohl vyrazit okusit jízdu budoucnosti na vlastní kůži.
Do půjčovny jsem dorazil s podrážkami zablácenými od zimního počasí. Přívětivá instruktorka mě přivítala a vybrala z řady dva Segway, které jsme zatím vypnuté vytáhli na betonový parčík před obchodem. Tam oba přístroje dálkovým ovladačem zapnula a instruktáž mohla začít:
„Důležité je se zezačátku nebát,“ nabádala mě. „Segway za vás hlídá rovnováhu, takže stačí jen stát rovně. Nevyvažujte tělem sám, jinak se pohyby budou navzájem rušit.“
Kývl jsem, vstoupil na Segway, a když jsem zdvihl druhou nohu z chodníku na nášlapnou plošinku, samozřejmě jsem i přes varování automaticky začal kývat řídítky a kolečka Segway se můj zmatek snažila dorovnávat. Ale to trvalo jen pár vteřin. Jakmile jsem se trochu uklidnil, zjistil jsem, že instruktorka měla pravdu. Stačilo se pouze napřímit a stát rovně.
„Výborně,“ pochválila mě. „A teď se zkuste cvičně projet. Segway rozjedete tak, že se nakloníte dopředu. Pokud budete chtít zatočit, stačí řídítka lehce sklopit do strany.“

Znělo to jednoduše a jednoduché to také bylo. Segway má neskutečně intuitivní ovládání. Jako by předbíhal mé rozhodnutí o tom, kam vlastně chci jet. Jen jsem pomyslel na směr, bezděky se do něj lehce naklonil a už jsem zahýbal nebo zrychloval. Mohli jsme tedy vyrazit na projížďku a to celá instruktáž o řízení zabrala sotva dvě minuty!
Díky naprosto jednoduchému řízení jsem se brzy přestal soustředit na náklony a začal si povídat s instruktorkou. Dozvěděl jsem se, že jízda probíhá vždy pod dohledem průvodce, protože Segway je i přes svoji subtilní konstrukci drahou záležitosti - jeho cena se pohybuje kolem 200 000 korun, takže pokud si zákazník chtěl vyrazit bez průvodce, musí složit vratnou kauci 100 000. Samotná jízda pak může trvat až pěti hodin - záleží na stáří baterie, nicméně dolní hranice dojezdnosti se i u starších Segway udává kolem 20km.
Pokud jde o kvalitu jízdy, rozeznávají se dvě úrovně: Segway městský a Segway x2, který má terénní úpravu a lze s ním vyjet i do přírody. Ostatně to jsem si mohl sám vyzkoušet, protože právě x-dvojku jsem měl půjčenou a pražská Stromovka nabízela množství zajímavých kopečku, rigolů a rozbahněné hlíny. V tomto bodě mě Segway skutečně překvapil. Širší terénní pneumatiky hravě zvládaly i kopce s ostřejším stoupáním, aniž by vozítko ztratilo rychlost, přestože jelo po spadaných listech a vcelku kluzkém podloží. Ani na moment jsem neměl pocit, že bych se mohl převrátit nebo že Segway ztrácí plynulost komfortní jízdy.
„Segway v terénní úpravě obecně doporučujeme zákazníkům spíše než ten městský,“ informovala mě instruktorka po mém off-roadu. „ Nejen že si s ním můžete vyrazit do přírody, ale jeho odpružení se nakonec osvědčí i ve městě. Betonové cesty jsou často nerovné a bez terénní úpravy vás může jízda brzy pěkně rozetřást.“
Jediné, na co je při jízdě zvlášť třeba dávat pozor jsou dobře postavené nohy. Jakmile totiž zvednete z plošinky Segwaye podrážky, vozítko se automaticky zastaví. A pokud se vám taková věc stane při maximální rychlosti, která dosahuje až 20km/h, může z toho být vcelku ošklivý pád.
Další zrádnou okolností pak může být počasí. Segway je natolik pohodlný dopravní prostředek, že se na něm téměř nemusíte hýbat, aby jste jeli - což se ale v chladu listopadového počasí brzy začne jevit jako nepříjemný fakt. Za chvíli mi začala být zima a nakonec jsem kvůli zkřehlým prstům a zmrzlým uším raději ukončil jízdu dříve, než bylo v plánu a v duchu si nadával, že jsem se neoblékl lépe.
Když jsme dorazili zpět do půjčovny, instruktorka zapojila oba Segwaye do zásuvky a já se zeptal na pár posledních faktů. Tady jsou:
Segway se na českém trhu objevil zhruba v roce 2002. Kvůli své pořizovací ceně je zatím spíše artiklem nabízeným cizincům, přesto se jich pravidelně prodá několik měsíčně. Zážitkových projížděk je v průměru pět denně. Díky boomu, který nastal zvlášť v poslední době, se však očekává, že se tento stroj díky své eleganci, energetické úspornosti a šetrnosti vůči životnímu prostředí brzy stane vyhledávanou alternativou především v městské dopravě.
Toliko fakta.
A co na to říkám já?
Já si jednoho zajímavého faktu také všimnul. Za těch pár desítek minut, co jsem na Segway drandil, se za mnou otočila každá holka, kterou jsem minul. Ruku na srdce, při mé oslnivé kráse to nijaká zásadní změna oproti normálu není. To pozoruhodné ale bylo, že se za mnou tentokrát otáčeli i chlapi..
Pokud si i vy přejete beztrestně ztratit kontrolu nad vlastní rovnováhou, být na chodníku zvědavě pozorováni příslušníky všech pohlaví a okusit při tom futuristickou atmosféru Segway, můžete si jízdu objednat ZDE. Tímto děkuji firmě Adrop, která reportáž zasponzorovala.



