Co je to slacklinig a kolik má podob? Na jedné straně jsou s ním spojovány pojmy jako Rovnováha, Rozvaha a Meditace. Na straně druhé Vzrušení, Dobrodružství a Hra...

Na fotografii níže přechází Dean Potter přes kaňon Hellroaring v blízkosti Moab.



Dean je jedním z průkopníků tohoto sportu, své dovednosti v této oblasti dohnal až do krajních mezí. Slacklinuje raději s padákem, než s bezpečnostními kšírami.

Všeobecně je slacklining hodnocen spíše špatně, v některých kruzích je přijímán vysloveně nelibě.

Většina lidí provozuje slacklining maximálně několik metrů nad zemí. V celé záležitosti jde především o rovnováhu a maximální sebeovládání, a to je to, co na tomto sportu lidi přitahuje. “Je to téměř jako meditace. Všechno, na co se soustředíš, je další krok,” říká Kate Vander Wiede, studentka strojní fakulty na Univerzitě v Coloradu. Nicméně univerzita jako taková má na tento sport odlišný náhled. Jak stanovují bezpečností pravidla, studenti mají na akademické půdě slacklining zakázaný. Především kvůli případným škodám na stromech. Desítky studentů totiž natahovalo své lajny ve školních parcích.
“Podívejte, nejsme tu žádní suchaři,” říká mluvčí UK Bronson Hilliard. “Jako instituce  ale jednoduše nemůžeme uspokojit každého v jeho zálibě, navíc pokud tato záliba ohrožuje bezpečnost nebo životní prostředí.” To je samozřejmě pochopitelné, i když v tomto případě bychom spíše očekávali, že tato zábava nebude hodnocena tak přísně a jako relativně neškodná nebude přímo podporována, ale alespoň tolerována. Nikoliv ale přímo zakázána.  Slacklineři trvají na tom, že tato aktivita není o nic nebezpečnější než skateboarding nebo jízda na kole a že řádně natažené lajny, pod které dokonce patří bezpečnostní polštáře, stromům v žádném ohledu neubližují. Co přesně je tedy slacklining?



Je to balancování na speciálním plochém popruhu pevně nataženém mezi dvěma kotevními body. Od provazochodectví se liší tím, že popruh není pevně napjatý, naopak je pružný a je možné na něm poskakovat a pérovat jako na dlouhé a úzké trampolíně. Popruh je natažen tak, aby vyhovoval svému “chodci”, různé typy pružných popruhů jsou vhodné pro různé výkony. Pružnost popruhu umožňuje působivé triky a kousky.


Existují dva hlavní druhy slackliningu:

Tricklining nebo lowlining:
Jde o jeho nejběžnější formu. Popruh může být totiž natažený mezi dvěma jakýmikoli body a je bezpečně nízko u země. Na lajně lze provádět bezpočet různých triků a protože je tento sport poměrně nový, máte vždy prostor pro vlastní fantazii.

Highlining:
Tato forma obnáší buď slacklining na velké vzdálenosti vysoko nad zemí nebo nad vodou. Zkušení highlineři přijímají různá bezpečností opatření, aby zajistili, že vybavení je nezadí. Instalují více vyrovnávacích kotev, aby zajistili, že bude lajna po celou dobu ve správné poloze. Pro větší bezpečnost používá většina highlinerů horolezecký postroj nebo jistící lano připojené k lajně samotné.  Neupoutaný highliner je naštěstí k vidění pouze zřídkakdy.

Douhé procházky po lajně propagoval především Dean Potter, Larry Harpe, Ammon McNeely a Breden Mayfield. Tradují se historky o dvě stě až třista stop dlouhých slacklinech, nejsou ale potvrzeny, oficiální záznamy takových výkonů nejsou dochovány.

Jak uvádí www.slackline.com: “ Slacklining je sport spočívající v chůzi po plochém nylonovém laně nataženém mezi dvěma pevnými body. Provozuje se hlavně v univerzitních a městských parcích, v extrémních případech až 3000 stop nad zemí.  Někteří praktikují tento sport jen pro zábavu, někteří tak zdokonalují své sportovní dovednosti a některým zprostředkovává jistou formu meditace a pomáhá jim při hledání vyššího stavu mysli. Od sedmdesátých let se slacklining rozšířil do celého světa a stal se populární zábavou mnohých outdoorových komunit.



Následující video zachycuje highlining, který vám zrychlí tep.