Článek popisuje významný den, kdy Yves Rossy poprvé předvedl svá trysková křídla. Celých pět minut předváděl nad Alpami psí kusy…

Švýcarský pilot připoutaný k tryskovým křídlům skočil z letadla, aby tak demonstroval podomácku vyrobený stroj. Vytočil ve vzduchu několik osmiček a vznesl se vysoko nad Alpy.

Výstup Yves Rossyho předcházelo pět let  odborné přípravy a nespočet dalších let intenzivního snění.
„Let to byl opravdu znamenitý,“ řekl bývalý stíhací pilot a nadšený extrémní sportovec, potom co přistál na východním pobřeží Ženevského jezera.  



Osmačtyřicetiletý Rossy vystoupal ve švýcarském letadle Pilatus Porter do výšky 7500 stop a rozložil pevná, osm stop dlouhá křídla, připevnil si je na záda a skočil.

Z volného pádu Rossy přešel do mírného skluzu, načež nahodil čtyři proudové turbíny a rozletěl se rychlostí 186 kilometrů za hodinu, tzn. o 65 mil za hodinu než by padal jako klasický parašutista. Letadlo, sledující jeho let z bezpečné vzdálenosti, po celou dobu jeho rychlost měřilo.

Dav srocený na vrcholku hory zalapal po dechu a vzápětí propukl v jásot. Rossyho matka, sledující výstup z téhož místa, přiznala novinářům, že měla zpočátku strach. „Jistě ví, co dělá,“ poznamenala potom Paule Rossy na adresu svého syna, který nyní létá s dopravními letadly švýcarské letecké společnosti.

Rossy řídí let pomocí svého těla, provedl střemhlavý pád, otočil se a opět stoupal, bez viditelné námahy kličkoval z jedné strany Rýnského údolí na druhou. Občas vystoupal až do výšky 2 600 stop než se opět spustil dolů.  

Potom co naposledy zamával shromážděnému davu, naklonil Rakeťák křídlo, přetočil se na záda a vzápětí opět vyrovnal. Předvedl tak perfektní provedení tři sta šedesáti stupňového obratu.
„To mělo zapůsobit na přítomné holky,“ svěřil se později.



Po pětiminutovém letu (14.5.2008) prohlásil, že je připraven čelit velké výzvě: V tomto roce se pokusí přeletět Lamanšský průliv.

Kaskadérský kousek, který se rozhodl předvést, bude odvysílán v přímém televizním přenosu a otestuje jeho báječná křídla, jak se patří. Rossy uvedl, že plánuje tréninkový let na 22 mil v přítomnosti dvou horkovzdušných balónů.

„Stále ještě nevyužívám plný potenciál křídel,“ stěžuje si. Americké tiskové agentuře The Associated Press dokonce sdělil, že doufá, že by jednoho dne mohl přeletět i Grand Canyon.
 
Aby toho mohl dosáhnout, bude muset výkonu přizpůsobit i křídla, tj. nahradit současné trysky většími a silnějšími, aby si tak zajistil lepší ovladatelnost.



„Let je naprosto nestresová záležitost“, říká Rossy. „Je to jako jízda na motorce.“

Při trikách, které předváděl nad Alpami, ovšem stačí jen sebenepatrnější pohyb a oheň je na střeše. Rossy si proto předsevzal, že se ve vzduchu důsledněji zaměří na relaxaci. „Když se vám v těle nahromadí příliš napětí, začne to s vámi pěkně houpat.“

Kdyby se věci náhodou začaly ubírat špatným směrem, pořád má ještě k dispozici žlutou páčku, která ho uvolní od křídla a rozvine padák.

„Zažil jsem mnoho situací, kdy mě polilo horko. Klidu a bezpečí si dodám teprve, když naberu dostatečnou výšku.“

Rossy nosí žáruvzdorný oblek, podobný těm, který nosí požárníci nebo závodní jezdci. Chrání ho proti žáru, vycházejícímu z turbín. Chladivý účinek větru ve vysoké nadmořské výšce zase ochlazuje kombinézu.


 

Vypadá to, že tato forma létání bude prozatím pouze pro úzkou skupinu lidí. Překážkou jsou finance i úsilí, které je třeba do celé záležitosti investovat.

Rossy spolu se svými sponzory (včetně švýcarské firmy na výrobu hodinek Hublot) už do podniku vložili více než 285 tisíc dolarů a bezpočet hodin práce na samotném zařízení. Netroufá si ani odhadnout, kolik by jeho zařízení stálo, pokud by bylo uvedeno na trh.

Přesto věří, že budou podobná křídla jednoho dne k dispozici zkušeným parašutistům, aby si i oni mohli ověřit, jak senzační je to zážitek.

Poslední otázka, kterou tisku zodpověděl se týkala zážitku z alpského panoramatu. „Bohužel jsem tak soustředěný, že nemám kdy si tento pohled vychutnat,“ usmál se Rossy.