Na první pohled by se mohlo zdát, že tato slova označují totéž. Za každou z  disciplín ale stojí svébytná filozofie. Přečtěte si, v čem se liší…

Pokud jste viděli bondovku Casino Royal, jistě se vám vybaví akční scény na začátku filmu, kdy 007 sleduje bombového atentátníka Mollaka ve zběsilé honičce po staveništi výškové budovy. Tato scéna ukazuje některé extrémní manévry parkouru.



Co to tedy přesně parkour je – často je kategorizován jako extrémní sport. Nese svou vlastní filozofii a v mnoha ohledech připomíná bojové umění. S parkourem začal Francouz David Belle proto, aby efektivně procvičoval pohyby, které by rozvíjely jeho tělo a mysl a které by mu umožnily v případě nouze sebejistě a klidně překonávat rozličné překážky.

Parkour (často nazýván i ‚l'art du déplacement‘, tj. umění pohybu) je činnost, jejímž cílem je přesunout se z jednoho místa na jiné, co možná nejefektivněji, nejplynuleji a nejbezpečněji. Staví na nezměrných schopnostech lidského těla. Smyslem je naučit se překonávat překážky, které obyčejně nacházíme v bezprostředním okolí – od větví a kamenů až po zábradlí a betonové zdi. Praktikuje se jak ve městech, tak na venkově a jeho přívrženci se nazývají ‚traceurs‘.  Bojová umění připravují na útok, parkour je formou tréninku pro útěk.

Free runing je s parkourem často spojován a nezřídka i ztotožňován. Jedná se ale o disciplínu, podpíranou zcela odlišnou filozofií. Zakladatel free runigu, Francouz Sebastian Foucan, stál spolu s Bellem u zrodu parkouru, po nějaké době se od něho ale odtrhl a vydal se svou cestou. Free runig se rozvinul v umění, které se zaměřuje mnohem více na estetičnost pohybu než na jeho efektivitu. Foucan definuje free running jako disciplínu seberozvíjení a následování své vlastní cesty. Jasnou představu o podstatě této disciplíny dává výrok zkušeného free runnera Jeroma Bon Aouesa:  „Nejdůležitějším elementem je harmonie mezi tebou a překážkou; pohyb musí být elegantní .“ Proto také zahrnuje mnoho akrobacie. Takže přestože jsou na pohled některé pohyby freerunerů a traceurů podobné, to, co je k nim vedlo, je v dokonalém rozporu.



Free running představuje množství triků a pouličních kaskadérských kousků, které komunita parkouru považuje za neúčinné. Doložme si rozdílnost obou sportů na dalším citátu, tentokrát přímo od zakladatele parkouru, Davida Bellea. „Uvědomte si, že toto umění bylo vyvinuto vojáky ve Vietnamu za účelem úniku nebo přiblížení se: to je duše parkouru, kterou bych chtěl uchovat. Je nutné odlišit, co je v krizové situaci užitečné a co nikoliv. Potom pochopíte, co parkour je a co není. Takže pokud předvádíte akrobacii na ulici za účelem vlastního předvedení se, neříkejte tomu parkour. Akrobacie existovala dávno před parkourem.“

Na videu níže uvidíte ukázku parkouru.



Následující záznam předvede na porovnání free running.