Jedna z nejbláznivějších výprav na nejvyšší horu světa - Steve Colligan se vypravil do Tibetu na šaškovském vozítku.

Unicykl neboli jednokolka je oblíbená především u klaunů a žonglérů. Jistě byste ji ale jako vhodný dopravní prostředek nedoporučili někomu, kdo se právě chystá na Mount Everest.



Podívejte se na odvážného unicyklistu Steveho Colligana z Nového Zélandu.Teď se právě rozhodl zdolat Everest.

Každý normální člověk by nad tím jen kroutil hlavou - kromě Colligana. A ten se za svou odvahu jistě dočká zápisu do knihy rekordů.

Rozhodl se překonat 5000 metrů hory, teplotu kolem mínus patnácti stupňů Celsia a největší sjezd na světě. To vše na jednokolce.



Jeho 1000 km dlouhá cesta přes střechu světa vedla podél himalájských hřbetů z Lhasy v Tibetu do Kathmandu v Nepálu, jeden ze základních táborů při cestě na Everest.

Colligan, který jezdí na jednokolce už od svých šesti let, se už šest let specializuje na horské výpravy na unicyklech, zábavu jen pro skutečné nadšence.

Pětkrát sjel Snowdon, dvakrát Scafell Pike v Lake District a Ben Nevis (dvakrát off-road) a jednou jel podél celé Velké čínské zdi. Plánovaný dvaceti pětidenní výlet ovšem popisuje jako „svůj největší problém“.

„1000 km na jednokolce přes pět více než 5000 metrů vysokých horských průsmyků. Trasa dále pokračuje přes základní everestský tábor na tibetské straně,“ říká Colligan. „Většina cesty povede po prašných cestách, takže vzhledem k plánované vzdálenosti je jednokolka vybavená off-roadovými pneumatikami. Druhá část cesty zahrnuje sjezdy z mnoha pěti tisícimetrových vrcholů v Nepálu.
Sedmačtyřicetiletý muž z Manchesteru se chystal na tento velký čin na konci letošního září. Díky němu měl získat peníze na stavbu školy v Nepálu.

„Bude to extrémní jízda a náramná zkušenost,“ těšil se. Jestli o tomto projektu chcete vědět více, podívejte se na stránky www.unicyclesteve.com.

Tento muž je opravdu hoden obdivu - nejenže toto je jedna z nejšílenějších sportovních výzev, na které jsme kdy narazili, zkuste si představit, jaký pocit sebedůvěry tohoto muže naplní, potom co se jeho bláznivé projekty zdaří – jistě bude mít pokaždé při ruce nějaký příběh, kdykoli se ho jeho vnuk u večeře zeptá: „A co jsi všechno dělal, dědečku?“ Faktem ovšem zůstává, že toto není pouhopouhé dobrodružství, díky němu bude možné poskytnout vzdělání na místě, kde je ho nutně zapotřebí.