I fotbal může mít extrémní podoby. Takové, kterých by se David Beckham jistě nechtěl zúčastnit. Při tomto zápase se do míče kope jen zřídkakdy.

Pokud mluvíme o „extrémních sportech“ jistě se každému z vás vybaví adrenalinové záležitosti jako parašutismus, kite surfing nebo snowboarding. Extrémními sporty ale můžeme nazývat i speciální a extrémní varianty toho, co obvykle považujeme za běžný sport. Psali jsme už o extrémním golfu, pojďme se podívat, jak vypadá extrémní fotbal.

Jedna ze zvláštních verzí se hraje v Ashbourne, v Derbyshire v Anglii. Podívejte se na video, schválně jestli uvidíte, že by někdo z těch lidí nakopl míč…



Jistě souhlasíte, že je to poněkud nevšední verze fotbalu, když teprve po dvě a půl hodině hry kdosi „vstřelí“ gól.

Počátky každoročního Ashbournského masopustního fotbalového zápasu sahají daleko do historie.  Jeden z písemných dokladů odkazujících na tuto hru pochází z roku 1683, ze zápisků Karla Cottona.

Existuje mnoho verzí o tom, kde tato hra skutečně nalezla svůj původ – nejpopulárnější se ovšem zdá být ta, ve které zaujímá místo dnešního míče čísi hlava, která byla vhozena do davu přihlížejícímu popravě. V dlouhé historii se prý objevily i osoby, které této hře chtěly zamezit – jedna z historek říká, že v roce 1349 se o to pokusil Edward III. Argumentoval tím, že ho tato hra omezuje v lukostřelbě.

V roce 1878 byla hra na krátký čas opravdu zakázána. Stalo se tak poté, co se při ní v řece Henmore utopil muž. Místní majitelé pozemků podepsali petici a odmítli, aby se hra konala na jejich půdě.

Hra byla z pozice krále požehnána jen dvakrát. V roce 1928 Princem Waleským, později Edwardem VIII. V těchto případech nesl zápas oficiální název Královský masopustní fotbalový zápas.

Později, v roce 2003, odstartoval hru princ Charles, což v praxi znamenalo, že vhodil míč do davu.

Hlavní pravidla hry jsou následující:

•    Míč musí být držen mimo kostelní hřbitovy, hřbitovy a Memorial Gardens
•    Nikdo nesmí úmyslně poškodit cizí majetek nebo dokonce jinou osobu
•    Míč nesmí být skrýván v pytlích nebo batozích
•    Míč nesmí být převážen motorovými vozidly

Jedno ze starobylých pravidel zakazovalo hráčům zavraždit kteréhokoli ze soupeřů.

Hráči jsou rozděleni na dva týmy: Horňáky (to jsou ti, kteří se narodili na sever od řeky Henmore) a na Dolňáky. Ve skutečnosti se ale do hry může zapojit kdokoli.

Jsou určené dvě branky, které jsou od sebe vzdálené tři kilometry.

Míč sotva kdy ucítí kopnutí, většinou je obemknut a postrkován lidským mlýnem, který se snaží dotlačit masu soupeřů k jejímu brankovišti. Aby byl uznaný gól, musí se míčem třikrát poklepat na hraniční značku naproti kamennému soklu, který představuje branku.

Pokud padne první gól do páté hodiny odpolední, vhazuje se na náměstí další. První míč po právu náleží skórujícímu hráči.

Hrají se dvě utkání, jedno na Masopustní úterý a druhé na Popeleční středu. Obě hry končí vždy v deset večer.